 |
 |
|
|
[ Pobierz całość w formacie PDF ] vyst%1łhovalectv. Ideln pom%1łry nebyly ani v %0ńeskch zemch, Slovensko vaak bylo posti~eno mnohem vc, co~ pYi socilnch nepokojch vyvolvalo i nrodnostn%1ł zabarvenou nespokojenost. Po jist konsolidaci v druh polovin%1ł dvactch let pYiael dala tvrd der - velk hospodYsk krize. Kulturn rozmach VytvoYen eskoslovensk republiky polo~ilo zklady pro rychl kulturn rozvoj Slovenska. Zatmco v politick a hospodYsk oblasti se v postaven Slovenska v rmci nov republiky objevily ur%0ńit problmy, v kulturn sfYe byl pokrok Slovenska a Slovko jednozna%0ńn a v historii je jen mlo podobnch pYklado, kdy v pom%1łrn%1ł krtk dob%1ł 20 let doshl ur%0ńit nrod tak dynamick a vaestrann rozvoj v oblasti kultury. PYedpoklady k tomu si Slovci vytvYeli u~ za Uherska, kdy za t%1ł~kch podmnek soustYeovali sly na obranu pYed maariza%0ńnm nporem. Vsledky nebyly v uherskch podmnkch vaak pYim%1łYen vynalo~enmu sil. Po odstran%1łn vn%1łjach pYek~ek, je~ brzdily rozvoj kultury, se mohlo sil promtnout do prudkho rozmachu ve vaech sfrch kultury. PYed rokem 1918 nem%1łli Slovci ani jednu stYedn akolu se slovenskm vyu%0ńovacm jazykem a s vjimkou n%1łkterch crkevnch akol se slovenatina jako vyu%0ńovac jazyk pYestala pou~vat i ve akolch lidovch. Po roce 1918 se v krtkm %0ńase podaYilo prom%1łnit celou akolskou infrastrukturu od lidovch akol po univerzitu na akoly se slovenskm vyu%0ńovacm jazykem. U~ v listopadu 1918 se za%0ńalo vyu%0ńovat slovensky na gymnziu ve Skalici, co~ bylo poprv od zruaen slovenskch gymnzi v polovin%1ł sedmdestch let 19. stolet. Zakrtko se rozaYila se slovenskch stYednch akol tak, ~e za deset let u~ jejich po%0ńet dosahoval 60 a postupn%1ł se zvyaoval. V ka~dm vznamn%1łjam m%1łst%1ł na Slovensku vznikla slovensk stYedn akola. Slovensky se za%0ńalo vyu%0ńovat tak ve vaech lidovch akolch. Roku 1919 vznikla v Bratislav%1ł Univerzita Komenskho s filosofickou, prvnickou a lkaYskou fakultou. Pozd%1łji se rozaYila jeat%1ł o fakultu pYrodov%1łdeckou. V poslednch letech existence eskoslovenska za%0ńala, po dlouhch protazch, posobit tak Vysok akola technick. Takov mohutn rozmach akolstv nezostal bez problmo. Na Slovensku nebylo dost u%0ńitelo Slovko. Mnoh akoly by vobec nebyly mohly fungovat bez pomoci %0ńeskch u%0ńitelo, kteY pYiali pomoci slovenskmu akolstv. Patrn to bylo zejmna na bratislavsk universit%1ł, kde zpo%0ńtku posobili jen tYi slovenat profesoYi. Dala problm byl spojen s budovnm knihoven, v%0ńetn%1ł Univerzitn knihovny v Bratislav%1ł. Sttn dotace do slovenskho akolstv nebyly dostate%0ńn, zejmna Univerzita Komenskho by si byla zaslou~ila v%1łta sttn podporu vzhledem k tomu, ~e vznikala za t%1ł~kch podmnek, bez dostate%0ńnho pYedchozho zzem a vybaven. Na druh stran%1ł se v eskoslovensk republice vytvoYily podmnky k tomu, aby slovenat studenti v mnohem v%1łta mYe ne~ dosud vyu~vali mo~nosti studovat na %0ńeskch vysokch akolch. Systm roznch fondo, nadac a jinch stipendi umo~nil kvalitn vzd%1łln i mnoha nemajetnm a nadanm slovenskm studentom. V echch, hlavn%1ł na Karlov%1ł universit%1ł, se dostalo kvalitnho universitnho vzd%1łln cel zakladatelsk generaci slovensk v%1łdy a akolstv, kter u~ od tYictch let za%0ńala posobit na Slovensku. Vize `tefana Kr%0ńmryho, kter ve svm %0ńlnku v Slovenskch poh>adech roku 1922 vid%1łl optimisticky perspektivy slovensk kultury, byla do zna%0ńn mry oprvn%1łn: "Ka~dm dnem se otvraj dveYe slovenskch akol a~ po universitu. Ka~dm dnem sl tepna nroda. PYejde p%1łt deset let a Slovensko promluv mocn%1ł sty sv nov generace. Ne s ohledem na proroctv, ale kvoli zkonom ~ivota v%1łYme v ztYeja den, kter nm d novou silnou generaci s novmi myalenkami i novmi formami. Na tomto mst%1ł myslm v prvn Yad%1ł na literaturu a um%1łn." Dne 1. ledna 1919 za%0ńala znovu posobit Matica slovensk, nsiln%1ł zavYen maarskmi Yady roku 1875. Navzala na povodn sil Matice - podporovala rozvoj kultury a v%1łdy na Slovensku, posobila na poli osv%1łty a vzd%1łlvn. Zakldala mstn odbory, kter se sna~ily aYit vzd%1łlanost a kulturu ve vaech regionech Slovenska. Matica slovensk vydvala knihy a %0ńasopisy roznho zam%1łYen. Pokud se naplno nerozvinul odborn v%1łdeck vzkum na universit%1ł, v%1łdeck obory Matice slovensk plnily rovn%1ł~ funkci organiztoro v%1łdeckho vzkumu. U~ v letech pYedmnichovsk republiky se ve v%1łdeck komunit%1ł za%0ńnaly klst zklady pro pozd%1łja vznik Slovensk akademie v%1łd a um%1łn. Za%0ńaly vznikat v%1łdeck spole%0ńnosti. Jako prvn vznamn instituce vznikla na pod%1ł Univerzity Komenskho `afrikova u%0ńen spolo%0ńnose. Jej revue Bratislava se stala vedle Zbornku Matice slovenskej nejdole~it%1łjam v%1łdeckm %0ńasopisem na Slovensku. Roku 1937 vzniklo sdru~en Vedeck syntza, inspirovan novopozitivismem, hlavn%1ł tzv. vdeHskm krou~kem. Sdru~en vznamnm zposobem ovlivnilo vvoj v%1łdeckho myalen na Slovensku. U~ pYed rokem 1918 se Slovci sna~ili zakldat a rozvjet spolkovou %0ńinnost; odmtav postoj maarskch Yado tomu brnil. Po roce 1918 se %0ńinnost i se spolko rychlm tempem rozaYily prakticky ve vaech oblastech slovenskho ~ivota. Spolky roznho charakteru, od t%1łlocvi%0ńnch a hasi%0ńskch a~ po um%1łleck sdru~en, p%1łveck spolky a ochotnick soubory, do zna%0ńn mry pYisp%1łly k rychlmu rozvoji vzd%1łlanosti a kulturn aktivity i v nejodlehlejach koutech zem%1ł. NejbouYliv%1łja a pYmo hmatateln byl rozvoj slovenskho um%1łn. Do roku 1918 nebyly na Slovensku podmnky pro vznik profesionlnho divadla. Roku 1920 vzniklo v Bratislav%1ł Slovensk nrodn divadlo. Slovensk bylo zprvu jen podle nzvu; tak tady vypomohli %0ńeat divadelnci. V divadle se hrlo v%1łtainou %0ńesky. Na %0ńeskch akolch se pYipravovala nov generace slovenskch divadelnko. Roku 1925 vznikla kone%0ńn%1ł i v Bratislav%1ł Hudebn a dramatick akademie. To vaechno umo~nilo, ~e ve Slovenskm nrodnm divadle mohla od roku 1932 zdomcn%1łt i slovensk %0ńinohra. Roku 1937 vzniklo v Koaicch Vchodoslovensk [ Pobierz całość w formacie PDF ] |