|
|
 |
|
 |
|
[ Pobierz całość w formacie PDF ]
vyst%1łhovalectv�. Ide�ln� pom%1łry nebyly ani v %0ńesk�ch zem�ch, Slovensko vaak bylo posti~eno mnohem v�c,
co~ pYi soci�ln�ch nepokoj�ch vyvol�valo i n�rodnostn%1ł zabarvenou nespokojenost. Po jist� konsolidaci v
druh� polovin%1ł dvac�t�ch let pYiael dala� tvrd� �der - velk� hospod�Ysk� krize.
Kulturn� rozmach VytvoYen� eskoslovensk� republiky polo~ilo z�klady pro rychl� kulturn� rozvoj Slovenska.
Zat�mco v politick� a hospod�Ysk� oblasti se v postaven� Slovenska v r�mci nov� republiky objevily ur%0ńit�
probl�my, v kulturn� sf�Ye byl pokrok Slovenska a Slov�ko jednozna%0ńn� a v historii je jen m�lo podobn�ch
pY�klado, kdy v pom%1łrn%1ł kr�tk� dob%1ł 20 let dos�hl ur%0ńit� n�rod tak dynamick� a vaestrann� rozvoj v oblasti
kultury. PYedpoklady k tomu si Slov�ci vytv�Yeli u~ za Uherska, kdy za t%1ł~k�ch podm�nek soustYeovali s�ly
na obranu pYed maariza%0ńn�m n�porem. V�sledky nebyly v uhersk�ch podm�nk�ch vaak pYim%1łYen�
vynalo~en�mu �sil�.
Po odstran%1łn� vn%1łja�ch pYek�~ek, je~ brzdily rozvoj kultury, se mohlo �sil� prom�tnout do prudk�ho rozmachu
ve vaech sf�r�ch kultury.
PYed rokem 1918 nem%1łli Slov�ci ani jednu stYedn� akolu se slovensk�m vyu%0ńovac�m jazykem a s v�jimkou
n%1łkter�ch c�rkevn�ch akol se slovenatina jako vyu%0ńovac� jazyk pYestala pou~�vat i ve akol�ch lidov�ch. Po
roce 1918 se v kr�tk�m %0ńase podaYilo prom%1łnit celou akolskou infrastrukturu od lidov�ch akol po univerzitu
na akoly se slovensk�m vyu%0ńovac�m jazykem. U~ v listopadu 1918 se za%0ńalo vyu%0ńovat slovensky na
gymn�ziu ve Skalici, co~ bylo poprv� od zruaen� slovensk�ch gymn�zi� v polovin%1ł sedmdes�t�ch let 19.
stolet�. Zakr�tko se roza�Yila s�e slovensk�ch stYedn�ch akol tak, ~e za deset let u~ jejich po%0ńet dosahoval 60
a postupn%1ł se zvyaoval. V ka~d�m v�znamn%1łja�m m%1łst%1ł na Slovensku vznikla slovensk� stYedn� akola.
Slovensky se za%0ńalo vyu%0ńovat tak� ve vaech lidov�ch akol�ch. Roku 1919 vznikla v Bratislav%1ł Univerzita
Komensk�ho s filosofickou, pr�vnickou a l�kaYskou fakultou. Pozd%1łji se roza�Yila jeat%1ł o fakultu
pY�rodov%1łdeckou. V posledn�ch letech existence eskoslovenska za%0ńala, po dlouh�ch protaz�ch, posobit tak�
Vysok� akola technick�.
Takov� mohutn� rozmach akolstv� nezostal bez probl�mo. Na Slovensku nebylo dost u%0ńitelo Slov�ko. Mnoh�
akoly by vobec nebyly mohly fungovat bez pomoci %0ńesk�ch u%0ńitelo, kteY� pYiali pomoci slovensk�mu akolstv�.
Patrn� to bylo zejm�na na bratislavsk� universit%1ł, kde zpo%0ń�tku posobili jen tYi slovenat� profesoYi. Dala�
probl�m byl spojen s budov�n�m knihoven, v%0ńetn%1ł Univerzitn� knihovny v Bratislav%1ł. St�tn� dotace do
slovensk�ho akolstv� nebyly dostate%0ńn�, zejm�na Univerzita Komensk�ho by si byla zaslou~ila v%1łta� st�tn�
podporu vzhledem k tomu, ~e vznikala za t%1ł~k�ch podm�nek, bez dostate%0ńn�ho pYedchoz�ho z�zem� a
vybaven�. Na druh� stran%1ł se v eskoslovensk� republice vytvoYily podm�nky k tomu, aby slovenat� studenti
v mnohem v%1łta� m�Ye ne~ dosud vyu~�vali mo~nosti studovat na %0ńesk�ch vysok�ch akol�ch.
Syst�m rozn�ch fondo, nadac� a jin�ch stipendi� umo~nil kvalitn� vzd%1łl�n� i mnoha nemajetn�m a nadan�m
slovensk�m studentom.
V ech�ch, hlavn%1ł na Karlov%1ł universit%1ł, se dostalo kvalitn�ho universitn�ho vzd%1łl�n� cel� zakladatelsk�
generaci slovensk� v%1łdy a akolstv�, kter� u~ od tYic�t�ch let za%0ńala posobit na Slovensku. Vize `tefana
Kr%0ńm�ryho, kter� ve sv�m %0ńl�nku v Slovensk�ch poh>adech roku 1922 vid%1łl optimisticky perspektivy
slovensk� kultury, byla do zna%0ńn� m�ry opr�vn%1łn�: "Ka~d�m dnem se otv�raj� dveYe slovensk�ch akol a~ po
universitu. Ka~d�m dnem s�l� tepna n�roda. PYejde p%1łt deset let a Slovensko promluv� mocn%1ł �sty sv� nov�
generace. Ne s ohledem na proroctv�, ale kvoli z�konom ~ivota v%1łY�me v z�tYeja� den, kter� n�m d� novou
silnou generaci s nov�mi myalenkami i nov�mi formami. Na tomto m�st%1ł mysl�m v prvn� Yad%1ł na literaturu a
um%1łn�."
Dne 1. ledna 1919 za%0ńala znovu posobit Matica slovensk�, n�siln%1ł zavYen� maarsk�mi �Yady roku 1875.
Nav�zala na povodn� �sil� Matice - podporovala rozvoj kultury a v%1łdy na Slovensku, posobila na poli osv%1łty
a vzd%1łl�v�n�. Zakl�dala m�stn� odbory, kter� se sna~ily a�Yit vzd%1łlanost a kulturu ve vaech regionech
Slovenska.
Matica slovensk� vyd�vala knihy a %0ńasopisy rozn�ho zam%1łYen�.
Pokud se naplno nerozvinul odborn� v%1łdeck� v�zkum na universit%1ł, v%1łdeck� obory Matice slovensk� plnily
rovn%1ł~ funkci organiz�toro v%1łdeck�ho v�zkumu. U~ v letech pYedmnichovsk� republiky se ve v%1łdeck�
komunit%1ł za%0ń�naly kl�st z�klady pro pozd%1łja� vznik Slovensk� akademie v%1łd a um%1łn�.
Za%0ńaly vznikat v%1łdeck� spole%0ńnosti. Jako prvn� v�znamn� instituce vznikla na pod%1ł Univerzity Komensk�ho
`af�rikova u%0ńen� spolo%0ńnose. Jej� revue Bratislava se stala vedle Zborn�ku Matice slovenskej nejdole~it%1łja�m
v%1łdeck�m %0ńasopisem na Slovensku. Roku
1937 vzniklo sdru~en� Vedeck� synt�za, inspirovan� novopozitivismem, hlavn%1ł tzv. v�deHsk�m krou~kem.
Sdru~en� v�znamn�m zposobem ovlivnilo v�voj v%1łdeck�ho myalen� na Slovensku.
U~ pYed rokem 1918 se Slov�ci sna~ili zakl�dat a rozv�jet spolkovou %0ńinnost; odm�tav� postoj maarsk�ch
�Yado tomu br�nil.
Po roce 1918 se %0ńinnost i s�e spolko rychl�m tempem roza�Yily prakticky ve vaech oblastech slovensk�ho
~ivota. Spolky rozn�ho charakteru, od t%1łlocvi%0ńn�ch a hasi%0ńsk�ch a~ po um%1łleck� sdru~en�, p%1łveck� spolky a
ochotnick� soubory, do zna%0ńn� m�ry pYisp%1łly k rychl�mu rozvoji vzd%1łlanosti a kulturn� aktivity i v
nejodlehleja�ch koutech zem%1ł.
NejbouYliv%1łja� a pY�mo hmatateln� byl rozvoj slovensk�ho um%1łn�.
Do roku 1918 nebyly na Slovensku podm�nky pro vznik profesion�ln�ho divadla. Roku 1920 vzniklo v
Bratislav%1ł Slovensk� n�rodn� divadlo. Slovensk� bylo zprvu jen podle n�zvu; tak� tady vypomohli %0ńeat�
divadeln�ci. V divadle se hr�lo v%1łtainou %0ńesky.
Na %0ńesk�ch akol�ch se pYipravovala nov� generace slovensk�ch divadeln�ko. Roku 1925 vznikla kone%0ńn%1ł i v
Bratislav%1ł Hudebn� a dramatick� akademie. To vaechno umo~nilo, ~e ve Slovensk�m n�rodn�m divadle
mohla od roku 1932 zdom�cn%1łt i slovensk� %0ńinohra. Roku 1937 vzniklo v Koaic�ch V�chodoslovensk�
[ Pobierz całość w formacie PDF ]
zanotowane.pldoc.pisz.plpdf.pisz.plbialaorchidea.pev.pl
|
| |
|
